V evangeliu jsme slyšeli, jak Ježíš spolu s apoštoly Petrem, Jakubem a Janem vystoupil na horu, kterou byla zřejmě ta zmiňovaná hora Tábor. Vystoupil tam proto, aby se modlil a tam byl také před očima apoštolů proměněn.
Zkusme se zastavit u osoby apoštola Petra. Právě jemu totiž Bůh už dříve zjevil, že Ježíš je Mesiáš. A teď Petr spolu s Jakubem a Janem stojí na hoře Tábor a pozoruje Ježíše, jak se před jejich očima mění jeho vzhled. I když Petr věděl, kdo Ježíš je, nepochybně musel žasnout, když pozoroval jeho proměnění. Zřejmě to také obnovilo jeho rozhodnutí Ježíše následovat. Když Petr sestupoval s vrchu, určitě cítil, že nic nemůže otřást jeho odhodláním. A přece zanedlouho Petr zanechal své vznešené předsevzetí a připojil se k ostatním učedníkům, když se hádali o tom, kdo z nich je největší.
A když se blížilo Ježíšovo utrpení, Petr třikrát zapřel, že Ježíše zná – i když předtím řekl, že by ho následoval i do vězení a na smrt. Přesto se Petr nakonec stal tou „skálou“, na které Ježíš postavil svou církev. Ale mezi těmito událostmi uplynul určitý čas. Ta proměna nepřišla ze dne na den.
A možná podobně je to i v našem životě. Většinou jsme také zažili chvíle proměnění. Chvíle, kdy jsme zakoušeli Ježíšovu přítomnost a pociťovali útěchu, které se nám od něho dostalo. Zdálo se, že jsme s ním jakoby na vrcholu, který bychom mohli přirovnat právě k té hoře proměnění.
Ale když se později vrátíme do reality všedního dne, můžeme zjistit, že jsme se zas tak moc nezměnili. Možná nám nějaký čas vydrží ochota konat dobro nebo ochota odpouštět druhým. Ale časem se zase vracíme k těm našim předchozím nedostatkům. Pořád tak můžeme v našem životě objevovat situace nebo oblasti, které potřebují obrácení, nebo řečeno slovy dnešního evangelia potřebují proměnění.
Ale ono nás nemusí trápit, že to proměnění nám, abychom tak řekli, nevydrží. On je to vlastně neustálý proces. Něco, k čemu svým životem směřujeme. A právě v těchto chvílích si můžeme uvědomit, jak moc Ježíše potřebujeme. Jak potřebujeme jeho milost.
A tak si můžeme uvědomit, že Ježíš o nás stojí, že nás chce stále proměňovat. A že nás chce najít připravené a ochotné k tomu, abychom mu to dovolili.