Možná znáte příběh o svíčkách na adventním věnci, který je možné na internetu najít. Zkusím Vám ho krátce přiblížit. Hořely čtyři svíčky na adventním věnci. Jména těch svíček byly Pokoj, Víra, Láska a Naděje. Svíčky se postupně představovaly a zjišťovaly marnost svého poslání. Zjišťovaly, že lidé nestojí o pokoj, víru a lásku. Po tomto zjištění svíčky postupně zhasínaly. Zůstala svítit jenom jedna – ta se jménem Naděje. Tato potom řekla, že pokud svítí ona, můžou se od ní zapálit i ostatní svíčky. Příběh se mi líbil, ale něco mi v něm chybělo.
My zde při půlnoční mši už několik let zapalujeme na adventním věnci pátou svíčku. Tato svíčka je symbolem Ježíše Krista, jehož narození slavíme, a který je pro nás světlem, které svítí v temnotách. Pátá svíčka je umístěna do středu věnce. Toto je další pěkný symbol, protože chceme, aby byl Ježíš Kristus mezi námi, aby byl v centru našeho života.
My se k němu obracíme s vírou a nadějí, že v něm najdeme pevný bod, který toužíme v našem, často rozkolísaném životě, najít. A zároveň od něho můžeme přijímat pokoj a lásku, jichž je zdrojem. Věřím tomu, že teď už je příběh o svíčkách na adventním věnci úplný.
Přeji každému z nás, ať se k Ježíši Kristu obracíme s vírou a nadějí, které on dokáže proměnit v jistotu. A ať pokoj a láska, které od něho přijmeme, naplní náš život.