V úryvku dnešního evangelia přichází Maria k Alžbětě. Matka spasitele se setkává s matkou toho, kdo bude ohlašovat jeho příchod. Ježíšova matka se setkává s matkou Jana Křtitele. A protože Alžběta, jak jsme slyšeli, byla naplněna Duchem svatým, stačil pouhý Mariin pozdrav, aby pochopila, s kým se setkává. Setkává se s matkou spasitele a je naplněna radostí. Říká Marii, že také ona je šťastná, protože uvěřila, že Bůh, který jí dal tento slib, jistě všechno splní.
Následuje Mariin chvalozpěv, známý jako Magnificat, který se církev modlí vždy při večerních chválách. Název je podle první věty chvalozpěvu: latinsky „Magnificat anima mea Dominum“ česky „Velebí duše má Pána“. Maria děkuje Bohu za nesmírné dobrodiní, které jí prokázal. Z dalšího textu chvalozpěvu pak můžeme poznat, jaký je Bůh a co působí. Od počátku je svatý a milosrdný ke všem, kdo ho hledají, kdo se k němu s pokorou obracejí a kdo ho do svého života přijmou. Není Bohem pyšných, těch, kteří si chtějí stačit s vlastními silami. Není Bohem těch, kteří hledají jiné, „alternativní“ zdroje. Není Bohem těch, kteří tvrdě vládnou druhým. Ti všichni mají nakonec prázdné ruce.
Bůh Mariin je Bohem těch, kdo se k němu s pokorou sklání, těch, kdo ho poslouchají, těch, kdo mají důvěru, že vše co Bůh slíbil, to také splní.
Tak kéž jsme také těmi, kdo se k Bohu s důvěrou obrací. Těmi, kdo ho poslouchají. Těmi, kdo v jeho Duchu žijí a jednají.