V dnešním prvním čtením, mluví prorok Jeremiáš o tom, že Bůh sjedná s Izraelity novou smlouvu. Že to bude smlouva, která nebude vytesána do kamene nebo napsaná na nějaký papír, ale bude vepsána do srdcí. Text působí docela útěšně a tuto část skutečně biblisté označují jako knihu útěchy. Ovšem kromě těchto dvou kapitol je kniha proroka Jeremiáše naplněna spíše proroctvím, které ohlašuje zkázu a varuje izraelity, aby se snažili jednat tak, aby k této zkáze nedošlo.
Zatímco o některých prorocích toho moc nevíme, u Jeremiáše je tomu naopak. Víme, že prorokoval téměř čtyřicet let. A téměř celou dobu bylo jeho prorokování varovné, kritické. On měl od Boha dar, aby viděl, kam lidi dovede jejich jednání. Viděl, že to nedopadne dobře. A teď to měl stále ohlašovat. To pro něj muselo být velice deprimující. Určitě měl spoustu nepřátel právě pro to, že říkal pravdu, kterou lidé nechtěli slyšet.
Babyloňané dobývali Jeruzalém a situace už byl takřka beznadějná. Většina lidí skončila v zajetí. Zbytek se ptal Jeremiáše, co mají dělat, jestli zůstat, nebo utéct do Egypta. Bůh oznámil Jeremiášovi, že mají zůstat. Oni však neposlechli, utekli do Egypta a Jeremiáše násilím odvlekli s sebou. V Egyptě později zahynuli a Jeremiáš s nimi.
A právě v této době dobývání Jeruzaléma a následujícího babylonského zajetí si izraelité zoufali, že Bůh na ně zapomněl, že zrušil smlouvu, kterou uzavřel s Mojžíšem na Sinaji. Ale Bůh na ně nezapomněl. Bůh slibuje, že jim odpustí. Nová smlouva už nebude vytesána do kamene, ale bude vepsána do srdcí lidí.
My dnes už nepoužíváme ke psaní kámen, ale papír, či spíše elektronická média. Ve finále je to ale zřejmě ten papír, na který se všechno vytiskne a podepíše. Říká se, že papír snese všechno. Kdyby však na tom papíře byla napsána sebekrásnější slova, ale lidé se podle nich neřídili, tak taková smlouva nebude k ničemu. Proto se mluví o smlouvě vepsané do srdcí. Jde o to, že člověk uvěří Bohu, původci smlouvy, že k němu přilne. Nová smlouva je Boží nabídkou. Bůh nám podává ruku. Bůh na nás čeká.
Kéž chceme zvláště v této postní době, která je dobou obnovy, uzavírat s Bohem novou smlouvu. Kéž si vzpomeneme na všechno dobré, co jsme od Boha dostali. Kéž mu za to dokážeme poděkovat. Kéž si uvědomíme, že On s námi počítá, a my ve svém životě chceme počítat s ním.