Knihu Zjevení apoštola Jana máme většinou spojenou s různými obrazy zkázy, které v ní zřejmě převládají. Kdybychom se však příliš zaměřili na tyto obrazy, mohli bychom se minout s velice útěšným a důležitým poselstvím, které jsme slyšeli v dnešním úryvku.
Velký zástup lidí ze všech národů, kmenů a jazyků stojí před Božím trůnem. Jsou oděni bílým rouchem, v rukou mají palmové ratolesti – symbol vítězství – a volají (to bylo v dnešním úryvku vynecháno): „Za svou záchranu vděčíme našemu Bohu, který sedí na trůně a Beránkovi.“ Toto je většinou vykládáno jako obraz mučedníků, a soužení, ze kterého přicházejí, jako obraz pronásledování křesťanů.
Nemusí se to však týkat jen jich. Ježíš Kristus, zde představený jako Beránek, slavně zvítězil nad smrtí a zlem. Těm, kdo ho přijali do svého života, dává na tomto vítězství podíl. Slibuje, že bude jejich ochranou a útěchou. Bude je vést k pramenům živé vody, k Bohu Otci, který je zdrojem života.
A vlastně totéž slibuje Ježíš i v úryvku evangelia, který je závěrem podobenství o dobrém pastýři. Zná ty, kdo slyší jeho hlas a oni jdou za ním. On je vede k Bohu Otci, který jim dává věčný život a z Jeho rukou je nikdo nevytrhne.