V evangeliu jsme slyšeli o setkání Ježíšovy matky Marie s Alžbětou, matkou Ježíšova předchůdce Jana Křtitele.
Maria přichází do domu Zachariáše a Alžběty. Ta, která se před krátkým časem setkala s Božím poslem, který jí oznámil, že bude matkou Božího syna, spěchá, aby se setkala s Alžbětou, která také čeká dítě. Zajímavé je, že po Zvěstování Maria nespěchá do Jeruzaléma, aby ve svatyni poděkovala Bohu. Ona se potřebuje setkat s člověkem, aby se mohla o tu radostnou událost podělit. Protože jenom v setkání s člověkem může člověk potvrdit své setkání, svou zkušenost s Bohem. Jen tak se může setkání s Bohem stát věrohodným. Takto Maria uskutečňuje to, co později dělal a učil její Syn: otevírá se Bohu a sklání se k člověku.
A po setkání s Alžbětou Maria chválí Boha za všechna dobrodiní, která prokázal nejen jí, ale všem lidem, kteří Božího syna přijmou. V tento moment můžeme pochopit, proč tento chvalozpěv následuje až po setkání s člověkem. Protože radostné modlitby je schopen jen ten, kdo se setkal s Bohem a kdo tuto zkušenost dokázal předat druhému člověku.
Tak kéž si z Panny Marie dokážeme vzít příklad. Ať jsme otevření Bohu. Ať se o zkušenost, kterou máme s ním, dokážeme podělit také s druhými. A ať jsme Bohu vděčni za všechna dobrodiní, která nám prokázal.