První čtení bylo z knihy Daniel, která patří mezi tzv. apokalyptickou literaturu. Stejně jako kniha Zjevení apoštola Jana, ze které budeme číst v týdnu. Patří sem také části evangelií, kde Ježíš mluví o posledních věcech člověka a svém druhém příchodu. Pojem apokalypsa máme často spojený s představou nějakého dramatického obrazu zkázy. Překlad slova apokalypsa však znamená zjevení, a o to právě jde. V našem případě o to, že jsou nám skutečně předkládány obrazy zkázy, po nichž však následuje pokoj. Pokoj, který přináší příchod Ježíše Krista. Tak kéž se příliš nezaměřujeme na ty obrazy zkázy, protože potom bychom mohli opomenout to, co přichází po nich. A to je Kristův příchod.
Kristův příchod máme často spojený s budoucností – s výzvou, abychom ho s nadějí očekávali. Nemusíme se však zaměřovat pouze na budoucnost, protože potom by nám mohla uniknout současnost. Kristus překonává hranice času. Přichází už tady a teď, chce vstoupit do našeho života, chce být naší útěchou a posilou. Tak kéž mu to umožníme. Nemusíme Kristův příchod pouze s nadějí očekávat. Můžeme ho s radostí přijímat.