„Moudrost se dává nalézt těmi, kdo ji hledají“. Slyšeli jsme v dnešním prvním čtení. A my věříme tomu, že Bůh je tou moudrostí, a že se skutečně dává nalézt, těmi, kdo ho hledají. Bůh je tím, kdo dělá první krok. Dále už záleží na člověku, nakolik je otevřený k setkání s Bohem, k tomu aby přijal to, co Bůh nabízí. Ježíš Kristus, Boží Syn, přišel na zem, aby nám Boha Otce zjevil, a aby nás vedl k setkání s ním.
Apoštol Pavel v listu Soluňanům, nám potvrzuje, jak velkou výsadu jsme dostali. Setkání s Bohem znamená věčný život. Jak píše apoštol Pavel, nemusíme tak truchlit pro naše zemřelé, jako ti, kdo nemají naději. Jak píše: „Protože věříme, že Ježíš umřel a vstal z mrtvých, věříme také, že s Ježíšem přivede Bůh k životu i ty, kdo zesnuli ve spojení s ním.“ Apoštol Pavel dále píše o druhém Kristově příchodu a na závěr nám sděluje: „A pak už budeme s Pánem navždycky. Těšte se proto navzájem těmito slovy“
Tou velkou útěchou a povzbuzením pro nás je, že to všechno nemusíme vztahovat pouze k budoucnosti, k druhému Kristovu příchodu. Bůh se s námi chce setkat. Boží Syn, Ježíš Kristus k nám přichází už v tomto čase. Přichází do všech našich starostí, strachů, smutků, a chce nás těšit, posilovat, a vést směrem k věčnosti už zde na zemi. Jak to ostatně slíbil: „Hle, já jsem s vámi, po všechny dny, až do konce světa.“
V evangelním podobenství nás Ježíš vybízí k bdělosti. Tou bdělostí je právě otevřenost. Otevřenost pro setkání s Bohem v Ježíši Kristu. Tak kéž jsme pro toto setkání otevření. Ať ve víře přijímáme Ježíše Krista jako svého Pána a Spasitele. Ať se necháme naplnit jeho Duchem. Ať se jím necháme vést.