V dnešním evangeliu jsme slyšeli o apoštolech, kteří se po tom, co Ježíš zemřel, vrátili k svému původnímu řemeslu. Rozhodli se, že půjdou lovit ryby. Ale moc se jim to nedařilo. Petr a jeho společníci byli unavení a rozčarovaní z neúspěšného nočního rybolovu. Chtěli uklidit sítě a jít domů. Ale když se jim Ježíš zjevil a požádal je, aby se vrátili a spustili sítě, tak souhlasili. I když to bylo proti logice, protože bylo všeobecně známo, že v hlubokých vodách se lépe loví v noci než během dne - a oni neulovili minulou noc nic! Přesto Ježíše poslechli, na jeho slovo spustili sítě a byli úspěšní.
Tento příběh nám krásně popisuje, co se může stát, když se spojí lidské úsilí s důvěrou v Ježíšovu pomoc.
Také my můžeme mít někdy období, kdy jsou, obrazně řečeno, naše sítě navzdory velkému úsilí prázdné. Například když se nám nedaří překonat své špatné návyky, nebo se marně pokoušíme napravit něco narušeného. Přesto, že se docela snažíme, zdá se nám, že nijak nepostupujeme. Ale nakonec přijde chvíle, kdy uznáme, že vlastními silami nic nezmůžeme, a svoje úsilí podpoříme modlitbou.
A pak se může stát, že pomalu začneme vnímat jakoby nenápadný hlas Ducha Svatého, který nám chce ukázat cestu. A co je ještě důležitější: uvědomíme si, že můžeme k řešení svého problému pozvat Ježíše a poprosit ho, aby nám dal potřebnou sílu a milost. A když se nám podaří spojit své úsilí s vírou v Boží moc, máme šanci dosáhnout změny, po které jsme toužili a kterou jsme si vyprošovali.