První čtení bylo z knihy proroka Jeremiáše. Jeremiáš byl povolán Bohem, aby ohlašoval jeho slovo. Aby usvědčoval lid z hříchů, kterých se dopouštěli, když se od Boha vzdálili a uctívali různé modly. Z dnešního úryvku bychom mohli vyčíst, že Jeremiáš žehrá na svůj úděl, na poslání, které má od Boha, a že Bohu vyčítá všechny útrapy, které on, Jeremiáš, musí snášet.
Ovšem tak to není. Tím, kdo způsobuje Jeremiášovy útrapy, není Bůh. Jeremiášovy útrapy způsobuje lid, který Boží poselství nepřijímá, ba dokonce je důrazně odmítá. A toto odmítání je vlastně údělem všech proroků. Jejich vrcholem je Ježíš Kristus, Boží syn, který musel snášet útrapy nepřijetí v nejvyšší možné míře.
Na první čtení navazuje apoštol Pavel v dnešním úryvku z listu Římanům. Pavel už se obrací přímo na nás, a vyzývá nás, abychom sami sebe přinášeli Bohu jako oběť. Jinak, abychom přijali Ježíše Krista jako svého Spasitele, a abychom se skrze něho Bohu odevzdali. To ať je vaše duchovní bohoslužba, píše apoštol Pavel. A pokračuje: „nepřizpůsobujte se už tomuto světu, ale změňte se a obnovte svoje smýšlení.“ To by nás ovšem mohlo vést k tomu, že se budeme ze všech svých sil snažit, abychom se světu nepřizpůsobovali a svoje smýšlení změnili.
To by však byl omyl. Nejde totiž o lidské úsilí, ale o postoj naší otevřenosti Bohu. Jemu se otvíráme, jeho přijímáme do svého srdce, jemu se odevzdáváme. A On nás disponuje k tomu, abychom se nepřizpůsobovali světu a změnili své smýšlení. Abychom dovedli rozeznat, co je vůle Boží, co je dobré, bohulibé a dokonalé.
A ještě krátce k dnešnímu evangeliu, jehož každá věta by stála za to, abychom se jí věnovali. Můžeme se zaměřit na část, kde Ježíš říká: „Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne!“ Tato věta navazuje na předchozí téma – odevzdání se Bohu. Zapřít sám sebe totiž zase neznamená, že vyvineme jakési maximální lidské úsilí.
Zapření naopak znamená sebezřeknutí, to že se Bohu zcela odevzdáme. Jenom tak, v naprostém odevzdání se Bohu dokážeme své kříže nést. A tak získáme nesmírně mnoho. Život v Ježíši Kristu, který je naší posilou a útěchou.