Ve druhém čtení jsme slyšeli, jak apoštol Pavel chválí Efesany za to, že žijí moudře a říká jim: „Vzpomínám na vás ve svých modlitbách, aby vám Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy, udělil dar moudře věci chápat a jejich smysl odhalovat.“ A to je pro nás podstatné. Moudře věci chápat a jejich smysl odhalovat. Mluví se o věcech, ale nejde tady jenom o věci hmotné. Jde také o různé události, o to, co se kolem nás děje.
Kdybychom se zaměřili jenom na ty hmotné věci, které jsou jistě k životu důležité, mohli bychom dospět k tomu, že hlavním smyslem je nahromadit těch věcí co nejvíc. Ale to není důležité. Důležité je, aby nám ty věci sloužily, aby nám ulehčily život, a aby nás neodváděly od Boha a neoddělovaly od svých bližních. A pokud se týká těch událostí v našem životě, jeden známý světec řekl, že: „Nic není náhodou a nic není jen tak.“ Nebo jinak: Bůh k nám chce mluvit tím, co se děje v nás a co se děje kolem nás. Jde o to, abychom se mu snažili naslouchat.
Jistě není jednoduché hodnotit moudře věci a události a odhalovat jejich smysl. Svatý Pavel chválí Efesany, že to dokázali a vyzývá je, aby tak pokračovali dál. A tak si to zkusme vzít k srdci. Abychom také my mohli být jednou pochváleni, že se nám dařilo moudře věci chápat a jejich smysl odhalovat. Ať nám všechny věci, které budeme mít a všechny události, které nás potkají, slouží k dobrému životu, ať nás přibližují k Bohu i k lidem kolem nás.