Dnešní první čtení nám připomíná, že Bůh stvořil svět jako dokonalý, bez hříchu. Avšak kvůli lidskému selhání se na zemi uchytil hřích. A protože Adam byl nositelem přislíbení spásy pro všechny lidi, tak když o tyto přísliby přišel, začal se hřích šířit. Hřích je vždycky tím, co něco boří, něco narušuje. A to především vztahy, ať už vztah mezi člověkem a Bohem nebo mezi lidmi navzájem.
Hřích vznikl tak, že si první lidé začali myslet, že všechno zvládnou vlastními silami a že Boha vlastně až tak moc nepotřebují. S tím je v kontrastu Boží postoj k člověku. I přes tento, mohli bychom říci postoj jakéhosi vzdoru od lidí, Bůh člověka nepřestává hledat. Ptá se: „Adame, kde jsi?“ A Adam odpovídá: „Já jsem se bál, tak jsem se schoval.“ Z toho vidíme, že hřích vlastně plodí strach.
Dále se Bůh Adama ptá: „Co se stalo?“ A Adam místo toho, coby se k tomu postavil čelem a řekl: „Víš Bože, já jsem to pokazil“, tak udělá jakousi další kličku a propadne se zase o trošku hlouběji. Říká: „Žena, kterou jsi mi dal ty, tak ona za to může.“ Bůh se obrátí k ženě a říká: „A co ty na to?“ A žena odpoví: „Já? Já jsem neudělala nic špatně. To ten had, a toho jsi přece Bože stvořil ty.“ Takže takhle to přehazují jeden na druhého a ani jeden neuzná, že udělal něco špatně, že udělal chybu.
Vždycky je pohodlnější najít důvod, proč za všechno může ten druhý. Ale potom se hřích ještě více rozšířil. A vlastně se šířil až do okamžiku, kdy Bůh poslal svého Syna, aby lidstvo z hříchu vysvobodil. Příslib spásy je podle biblistů obsažen v poslední větě dnešního prvního čtení, kdy Hospodin říká hadovi, který byl ztělesněným ďáblem: „Nepřátelství ustanovuji mezi tebou a ženou, mezi potomstvem tvým a jejím. Její potomstvo ti rozdrtí hlavu, zatímco ty budeš šlapat po jeho patě.“ Tato věta je označována jako takzvané „protoevangelium“, neboli prvotní radostná zpráva o příslibu spásy.
Mnoho let poté se Boží syn se narodil Marii, která na rozdíl od prvních lidí bez nedůvěry a podezíravosti odpověděla Bohu známou větou: „Ať se mi stane podle tvého slova.“
Tak ať je nám Maria vzorem v tom, jak odpovědět Bohu na jeho velkorysou nabídku, nabídku spásy a účasti na Božím životě.