(31. 1.)
Pokud sami čteme evangelium s otevřeným srdcem, vždy se k nám dostane trochu jeho světla a jeho síly, které osvěcují, uzdravují a utěšují. Mk 1, 21-28
(30. 1.)
Bůh nás hledá tam, kde jsme, miluje nás takové, jací jsme, a trpělivě doprovází naše kroky. Svým slovem nás chce přimět změnit směr, abychom nešli sami jen kousek dopředu, ale do dálky spolu s ním.
(29. 1.)
Kultura života je poklad a my křesťané chceme, aby ji sdíleli všichni. Každý lidský život je jedinečný a neopakovatelný a představuje neocenitelnou hodnotu, kterou je třeba odvážně znovu a znovu hlásat slovem i skutkem.
(29. 1.)
Dějiny evangelizace začínají vášnivým hledáním Boha, který volá, a s každým člověkem na tom místě, kde je, chce navázat přátelský dialog.
(28. 1.)
Slova Písma nebyla napsána proto, aby byla zaznamenána na papír, ale aby byla přijata tím, kdo se modlí a nechá jim vzklíčit ve svém srdci.
(26. 1.)
Boží slovo je lékem proti strachu, že v životě zůstaneme sami. Když s námi Bůh mluví, připomíná nám, že máme místo v jeho srdci, že jsme v jeho očích vzácní, že nás drží v bezpečí svých rukou.
(25. 1.)
Jsme ratolesti téže vinné révy, jsme spojeným potrubím: to dobré i to špatné, co každý koná, ovlivňuje druhé. Do té míry, do jaké zůstáváme v Bohu, se přibližujeme ostatním, a do té míry, do jaké se přibližujeme ostatním, zůstáváme v Bohu.
(25. 1.)
Chci poděkovat všem, kteří se tento týden modlili za jednotu křesťanů a kteří v tom pokračují i nadále.