(25. 7.)
Bylo by hezké ptát se každý den: „Co dnes přináším Ježíši?“ On může s naší modlitbou, s našimi gesty lásky k bližním udělat hodně. Bůh rád jedná takto: z malých, nezištných věcí, dělá věci velké. (Jan 6, 1-15)
(25. 7.)
Milí prarodiče, jaké je naše povolání, nyní, v našem věku? Zachovávat kořeny, předávat víru mladým a být jimi přijímán. Nezapomínejme na to.
(25. 7.)
„Jsem s tebou po všechny dny.“ Jako římský biskup a starší člověk vás chci oslovit u příležitosti Světového dne prarodičů a starších lidí. Bůh je všem nablízku. Miluje nás a nechce nás nechat samotné.
(24. 7.)
Bůh je nám vždy nablízku. Zve nás vždy novými způsoby a je nám blízko s novými slovy, se svou útěchou. Bůh je věčný a nikdy neodchází na odpočinek.
(23. 7.)
Bůh zná všechna naše utrpení v této době. Je blízko těm, kteří mají bolestnou zkušenost s odsouváním stranou, s odstrkováním. Není mu lhostejná lidská osamělost, kterou „pandemie“ ještě zhoršila.