(25. 4.)
Ježíš, dobrý pastýř, brání, zná a miluje své ovce. Proto za ně dává svůj život. Z lásky ke svým ovcím, tj. každému z nás zemřel na kříži. Neboť to je vůle Otce: aby nikdo nebyl ztracen (Jan 10,11-18).
(25. 4.)
Bůh chce formovat otcovská srdce, mateřská srdce – otevřená srdce plná elánu, velkorysá, soucitná, utěšující, neotřesitelně posilující naději. To je posláním (nejen) kněžství a zasvěceného života.
(22. 4.)
Plnost života a radosti můžeme najít, když se budeme s otevřeností, ochotou a vlídností vydávat pro evangelium a pro bratry a sestry.
(22. 4.)
Porušili jsme vazby, které nás pojily se Stvořitelem, s druhými lidmi a s veškerým stvořením. Tyto poškozené vztahy potřebují uzdravení, protože jsou zásadní pro naše vlastní bytí a pro zachování celé struktury života.
(21. 4.)
Nevzdávejme se jednoduchých modliteb, které jsme se učili jako děti ve svých rodinách a které si uchováváme v mysli a v srdci. Jsou spolehlivým přístupem k srdci nebeského Otce.
(20. 4.)
Pro Boha jsi tou malou mincí, kterou neúnavně hledá (srov. Lk 15,8). Bůh ti chce říci, že jsi v jeho očích vzácný, že jsi jedinečný. Nikdo nemůže zabrat tvé místo v Božím srdci.
(19. 4.)
Bůh tě nikdy nepřestává hledat. Právě ty mu ležíš na srdci, ty, který ještě neznáš krásu jeho lásky, ty, který jsi ještě Ježíše plně nepřijal do svého života, a nedokázal jsi překonat svůj hřích.