Dnešní první čtení bylo z knihy Zjevení apoštola Jana. Abychom aspoň trochu pochopili, co nám apoštol Jan chce říci, zkusme si dnešní úryvek zasadit do kontextu. Na začátku kapitoly, ze které úryvek je, píše apoštol Jan o tom, že viděl nové nebe a novou zemi. A pokračuje viděním nového města, nového Jeruzaléma, který sestupuje z nebe. Dále v tomto vidění Bůh oznamuje, že odteď bude přebývat mezi lidmi, oni budou jeho lidem a On bude jejich Bohem.
Dnešní úryvek popisuje toto svaté město, nový Jeruzalém. Město září Boží slávou a má otevřené brány na všechny světové strany. Ve městě jsou zapsána jména dvanácti pokolení synů Izraele. Pro izraelity, kteří tvořili dvanáct kmenů, byl hlavním městem Jeruzalém, kde stál chrám, který byl místem, kde Boha uctívali.
V knize Zjevení však apoštol Jan přechází od izraelského národa k Ježíši Kristu, kterého označuje jako Beránka. Dvanáct izraelských kmenů se mění na dvanáct apoštolů. A co je nejdůležitější, popisuje apoštol Jan v textu, který následuje po dnešním úryvku. Apoštol Jan píše, že v novém městě Jeruzalémě žádný chrám nevidí. Píše o tom, že chrámem je Pán Bůh všemohoucí a Beránek. Píše o tom, že nad městem září Boží sláva a Beránek je jeho světlem.
A pokračuje: „Národy budou žít v jeho světle; králové světa mu odevzdají svou slávu. Jeho brány zůstanou otevřeny, protože stále trvá den, a noci tam už nebude. V něm se shromáždí sláva i čest národů. A nevstoupí tam nic nesvatého ani ten, kdo se rouhá a lže, nýbrž jen ti, kdo jsou zapsáni v Beránkově knize života.“
Tak kéž vidíme brány k Bohu, které jsou i pro nás otevřené. Kéž ve víře přijmeme Ježíše Krista – Božího Beránka – jako svého Pána a Spasitele. Kéž se necháme vést jeho Duchem, aby i naše jména byla zapsána v nebi.