Kdybychom si poslechli dnešní podobenství a nechtěli bychom se nad ním nějak hlouběji zamýšlet, mohli bychom začít pochybovat o Boží spravedlnosti. Hospodář však sjednal s dělníky denár na den a ten jim dal. Neošidil nikoho. Pouze lidské srovnání vedlo k závisti ty, kteří, oproti ostatním, pracovali celý den. Je pravdou, že každý nedostává od Boha stejně darů. A protože často smýšlíme podobně jako ti dělníci v podobenství, víc lidsky než Božsky, tak nás může ovládnout závist.
Co je to vlastně závist? Morálka ji definuje jako smutek z dobra bližního. Závist přeje jen sobě. A je to docela pošetilá vlastnost. Z většiny hříchů může mít člověk aspoň chvilkové potěšení. Opilec zapomene na chvíli na své starosti. Zloděj dočasně užívá ukradené věci. Kdežto závistivec nemá ze svého hříchu naprosto nic. Druhému nic nevezme a sobě nic nepřidá. Jenom se sám zbytečně užírá. Ne náhodou patří závist mezi hlavní hříchy, protože na jejím základě vznikají hříchy další.
Jen Bůh ví, proč nedává každému stejně. Možná znáte známé úsloví Damoklův meč. Příběh zní nějak takto: Syrakuský vladař (Dionýsios) měl dvořana Damokla, který byl mimořádně závistivý a častokrát říkal: „Náš panovník, ten se má. Na zlatém trůně sedí, dobré jídlo si popřává, perlivé víno pije, všecko se mu daří. Na jeho místě bych chtěl být.“ I stalo se. Jednou, na královské hostině, ho vladař vyzval, aby si sedl na jeho místo. Posadil se, přijal všechny pocty od dvořanů, liboval si nad výborným jídlem, ale v tom okamžiku jeho pán řekl: „Podívej se nad sebe!“ Podíval se nahoru a viděl, že nad ním visí na tenkém vlasu přivázaný ostrý meč a že by stačil jen malý závan větru a vlas se přetrhne a meč ho zabije.
Tento příklad názorně ukazuje, že někdy může být trestem dosažení toho, co druhým závidíme. Že bychom nakonec ještě byli rádi, aby všechno zůstalo při starém. Závist zaslepila Damokla natolik, že viděl jen všechny pocty, spojené s vládnutím. Riziko s tím spojené si však uvědomil, až když dosáhl toho, co záviděl. A tak se nenechme ovládat závistí. Přijímejme s vděčností dary, které nám Bůh dává a snažme se je užívat k dobrému.