Když mi bylo asi tak dvanáct let, vysílali v televizi jeden slovenský seriál pro děti, který měl název „Spadla z oblakov“. Byl o jedné mimozemšťanské dívce, která se jmenovala Majka.
Jsem si jistý, že už jsem to v některé promluvě zmínil. Ale nemůžu si pomoci, když slyším to dnešní evangelium, tak mi tam zkrátka ta „Majka z Guruna“ vždycky naskočí.
V tom seriálu tato Majka tehdy spadla z oblakov na zem, kde ji našla jedna skupinka dětí. Oni jí potom vyprávěli, jak to chodí na zemi. Zapamatoval jsem si, jak se na všechno ptala otázkou „Čo je to?“ Majka také předváděla různé kousky, jako „správná mimozemšťanka“. A jedním z těchto kousků bylo právě to, že dokázala chodit po vodě. Nevím, jestli se autoři seriálu inspirovali dnešním evangeliem, nebo jestli chtěli jenom vyjádřit lidskou touhu po zázračných schopnostech a překonání přírodních zákonů. Ale pravdou je, že tehdy dokázali diváky, zvláště ty dětské, zaujmout.
V dnešním evangeliu, ve kterém jsme slyšeli o tom, jak Ježíš a chvíli také Petr kráčeli po moři, však nejde ani o pohádku, ani o nějakou senzaci, která by mohla vyvolávat iluzi, že vírou v Ježíše Krista dokáže člověk překonávat přírodní zákony. Voda je zkrátka vodou a je možné se v ní utopit, ať už je člověk věřící nebo nevěřící.
Přesto všechno je víra zřejmě hlavním tématem dnešního evangelia. Ježíš se setkává se slabou vírou, možná bychom mohli říci i nedůvěrou a také strachem svých učedníků, Jejich reprezentantem je Petr, který žádá od Ježíše výjimečnou schopnost přijít po vodě k němu. Na Ježíšovo slovo vyjde a prochází rozbouřeným mořem. Jakmile však ztratí důvěru a dostane strach, začne se topit.
Je to podobné jako s námi, když se topíme ve svých problémech a těžkostech. Když ztrácíme víru, že nám Ježíš může ukázat cestu. Víra neznamená zázraky, výjimečné schopnosti, či překonávání přírodních zákonů. Neznamená ani to, že budeme životem procházet bez problémů. Věřící člověk, stejně jako každý jiný, prochází všemi strastmi světa.
Rozdíl je právě v tom, že můžeme mít důvěru, že Ježíš bude s námi. Že nám půjde po boku při našich cestách rozbouřeným mořem těžkostí a problémů. Tak kéž mu důvěřujeme. Kéž máme odvahu vykročit a jít s ním.